Kdo je profesionál? Jak se stát kosmetičkou.

Tento článek je určen všem těm, co si myslí, že kosmetičku nepotřebují, těm, co by se kosmetičkou chtěli stát, i kosmetičkám pro připomenutí, proč je jejich profese, a zvlášť v současnosti, tak důležitá.

Kosmetička jenom nemaže krémy a nelíčí.

Profese kosmetičky se může laikovy jevit jako práce snů. „Jen tak mazat krémy a masky, sem tam nabarvit nebo vytrhat obočí, pak na ten obličej něco namalovat, ještě si při tom pokecat, to umím taky“.

Kosmetička musí znát a umět mnohem více, než „jen” pečovat o pokožku.

Z profesionálního hlediska hovoříme o kosmetické péči jako o přesně vymezených úkonech, jejichž rozsah je dán legislativou a vychází z anatomie a fyziologie kůže.

Tyto úkony může provádět pouze kvalifikovaný odborník, který svoji kvalifikaci získal buď středním odborným vzděláním s maturitou, nebo v rekvalifikačních kurzech zakončených zkouškou profesní kvalifikace.

Pracovní náplň kosmetičky je nejen diagnostika pleti, na jejímž základě volí a provádí vhodná ošetření, ale také poradenství s ohledem na zdraví klientů.

A věřte, je velmi těžké vysvětlit klientce, že to, co požaduje po kosmetičce, protože kamarádka si to moc chválila, nebo to již používá doma, není vhodná péče pro její pleť, a že si tím naopak pleť poškozuje.

Vždyť se na nás ze všech stran valí reklamy na všemožné a všemocné kosmetické produkty, přístroje a ošetření. Kdo se v tom má vyznat? Právě kosmetička.

Mohla by to být profese právě pro Vás?

Zvládnete odborné teoretické znalosti a praktické dovednosti aplikovat nejen na sobě, ale dokážete uspokojit i náročnou klientelu?

Jste komunikativní a také vám nevadí fyzický kontakt se zákazníky?

Umíte kriticky a tvořivé myslet a řešit problémy?

Zajímají vás nové technologie a chcete se učit novým věcem?

Disponujete vlastnostmi, jako jsou samostatnost, pečlivost a trpělivost?

Pokud jste si na předchozí otázky odpověděli kladně, můžete se v této profesi dobře uplatnit.

Co obnáší práce snů?

Kosmetičky většinou pracují jako osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), proto se musí orientovat v legislativě týkající se jak podnikání, provozovny, hygieny a další. Musí si sami organizovat práci, mít ekonomický přehled a základní marketingové dovednosti pro získávání si zákazníků.

 Jejich průměrný měsíční výdělek podle je 20 000 – 35 000 Kč.

Výhodou této práce je jistá svoboda, časová flexibilita, různorodost.

Na druhou stranu jde o velkou odpovědnost za zdraví klienta a psychicky náročnou službu. 

Pokud kosmetička nevhodnou péčí klienta poškodí, vystavuje se žalobě o náhradu škody.

A věřte, že se v současnosti již několik žalob na pochybení kosmetičky řeší.

Kosmetičky nezoufejte, pokud máte svědomí čisté, vaši práci posoudí soudní znalec.

Jedním ze soudních znalců v oboru kosmetiky je paní Bohumila Christophová, nebo formulátorka a kontrolorka kosmetických produktů Lenka Průšová.

Kam až sahá historie kosmetické péče?

Pravidelná péče o tělo má svou dávnou tradici. V některých dobách vzkvétala, v jiných byla potlačena.

Počátky péče lze vysledovat již od PRAVĚKU a prolínají se celou lidskou historií. A každá etapa přináší něco nového. První malování na tělo se postupem času stává jakýmsi uměním krásy.Už v této době měla „kosmetika“ za cíl uchovávat, zlepšovat nebo obnovovat krásu lidského těla.

Používání „kosmetických přípravků“ doznalo největšího rozmachu ve STAROVĚKU.

Například v Číně, pro nás tak absurdní touha po malé nožce, kdy si ženy svazovaly prsty k chodidlům a tak se mrzačily, nebo ikonicky známe líčení gejš.

Staří Egypťané klady velký důraz na hygienu, natírali se vonnými oleji a mastmi a barvami z různých nerostů si líčili oči. Vzpomeňme Kleopatru.

Římané, stejně jako Řekové se zabývali zdravím a krásou, často pobývali v lázních, kde pečovali o tělo.

To starořímský lékař Galén rozdělil péči o zdraví a krásu na dva směry. První se zabýval všestrannýmpěstěním a zkrášlováním těla, ten druhý spočíval v zakrývání nedostatků. Zde může vidět počátky dnešního rozdělení kosmetiky, pěstící, korektivní a dekorativní.

První knihu o kosmetice s názvem Kozmetikon napsala řecká lékařka. I další prvenství patří Řekům, muži se jako první začali holit. Po pádu Římské říše a s příchodem církve, bylo pěstování tělesné krásy považováno za hřích, a tak ve STŘEDOVĚKU dochází spíše k úpadku hygieny a péče, tu nahradily spíše látky a paruky.

Nové změny přineslo také období renesance.

S barokem přicházejí do módy plné ženské tvary, světlé nebo rusé barvy vlasů, silné líčení a parfémy. Hygiena je v tomto období opomíjena. S nástupem rokoka dochází k rozvoji výroby dekorativní kosmetiky a parfémů, což má za následek další úpadek hygieny.

S nástupem NOVOVĚKU a příchodem nových vědeckých poznatků se mění přístup ke zdraví, přichází zdravý životní styl. S rozvojem průmyslu se rozvíjí i ten kosmetický, např. v roce 1856 se začala vyrábět syntetická barviva, které se používají dodnes.

V první polovině 20. století, spojením dermatologie a kosmetiky vznikají specializovaná pracoviště kosmetické péče. U nás, vzniká v roce 1958, jako první takové pracoviště Ústav lékařské kosmetiky, s jehož založením jsou spojena jména řady odborníků, jako doc.MUDr. Feřtek, MUDr. Fahoun, doc. MUDr. J. Měšťák a dalších.

V současné době doznává kosmetický průmysl, a s ním spojená péče, obrovský rozmach. Máme zde mnoho vlivů, směrů a trendů, v nichž se i odborník jen těžko orientuje.

O tom jak se orientovat ve světě kosmetiky, z čeho vycházet a kde hledat informace si povíme v dalších článcích.

Literatura: O. Feřtek, Kosmetická problematika v dermatologické praxi.

https://ychef.files.bbci.co.uk/live/624×351/p014r5hp.jpg